Peníze mají zajímavou vlastnost – odkrývají charakter. Často tak slýcháme, a píšeme si tady, o lidech, kteří se svými penězi udělali hodně dobrého. Ale slýcháme i o těch, kteří se nevyhnuli party životu a své peníze neinvestovali dobrým směrem. Dnes si však povíme o něčem ještě trochu jiném…
Oběti loterie, aneb lidé, kteří vyhráli hodně a prohráli ještě víc, část první.
Asi nikdo z nás si neumí představit, jaké to je vyhrát miliony a přát si, aby se to nikdy nestalo. Přát si, abys ten tiket roztrhal dříve, než ses dozvěděl výsledky. Představovat si, jaký by byl tvůj život, kdybys tu výhru nikdy neinkasoval. Kdyby se nic z toho nestalo.
Byť to může znít neuvěřitelně, tak i takto mohou přemýšlet výherci loterií. A je ve finále naprosto jedno, zda jde o vítěze zahraničního Lottolandu (Pozor: Lottoland nemá licenci od MFČR pro provozování loterií a hazardních her na území ČR), mezinárodního Eurojackpotu nebo české Sportky. Tohle je kletba vítězů, a ta se nevyhýbá nikomu.
Příběh Andrewa „Jacka“ Whittakera se odehrává v roce před dvaceti lety, a je ukázkovým příkladem kletby výherců.
Jack se stal na Štědrý večer, v roce 2002, výhercem největšího jackpotu, jaký kdy v Powerballu padl, pro jediného vítěze. Vyhrál 314 milionů dolarů, ovšem proto, že si místo anuitní splátky vybral jednorázovou platbu, utržil ze své výhry „pouze“ 113 milionů. Zdá se to zatím jako sen, co? Tak pojďme dále.
Nutno podotknout, že Jack v době výhry byl majitelem prospívající firmy, jejíž roční výdělek byl okolo 15 milionů dolarů. Ve velkých číslech se tudíž pohyboval běžně, a vyšší obnos na účtu pro něj nebyl novinkou.
Z výhry Whittakera vzešlo mnoho dobrého. Opravdu. Například založil nadaci, také dal peníze i na výstavbu kostelů. Dokonce byl štědrý i k ženě, jež mu prodala výherní tiket. Koupil jí nový dům, auto a dal jí hromadu peněz „jen tak“. Ani přesto ho kletba neminula.
Whittaker, jelikož bydlel ve státě, který nemá povinnost anonymizovat výherce (není o tom zákon), byl často v médiích. Jako výherce obrovského jackpotu. To samozřejmě vedlo k vlně lidí, kteří se snažili dostat do Jackovi pozornosti a milosti.
Zanedlouho se profláklo, že Whittaker často nechává větší obnos peněz v autě, bylo tak jen otázkou času, co se stane. A jednou, když byl na návštěvě hostince, jeho auto vykradli. Přišel o více než půl milionu dolarů.
Na jeho společnost se začali snášet žaloby, od lidí, kteří chtěli vysoudit z Jacka peníze. To ho stálo další miliony dolarů, na právní a soudní výlohy. To se Jackovi dostalo pod kůži, začal pít a rvát se, začal si platit ženy. To zničilo vztah s jeho manželkou.
Jack našel utěšení v rozmazlování jeho vnučky Brandi. Brandi od svého dědečka dostala vše, o čem jen zasnila. Měla čtyři luxusní auta, obrovský obnos na účtu, a to, samozřejmě, přilákalo lidi. Špatné lidi. Netrvalo to dlouho, a přítel Brandi zemřel na předávkování drogami. Ona v případu byla zapletena. Jeho přátele ji nepustili na pohřeb. Jen rok po pohřbu jejího přítele, byla nalezena mrtvá i Brandi. Za velice podezřelých okolností. Případ nebyl nikdy uzavřen.
Sedm let poté byla nalezena mrtvá i jeho dcera, matka Brandi. Nikdy se se smrtí své dcery nevyrovnala. Jackova manželka jej opustila.
„Od té doby, co jsem vyhrál v loterii, si myslím, že nad chamtivostí neexistuje žádná kontrola,“ řekl Jack Whittaker. „Myslím si, že když něco máš, vždycky to bude chtít někdo jiný. Přál bych si, abych ten lístek tenkrát roztrhal.“
Andrew „Jack“ Whittaker a jeho vnučka Brandi.
Možná jste u předcházejícího příběhu měli myšlenku na to, že si za část svých problémů může Whittaker sám. Rozumím, že se to tak může zdát, ba, nepopírám, že to tak i nemůže být. Nicméně Jeffrey Dampier ne, u něj máme za to, že po výhře udělal všechno správně.
Jeffrey Dampier vyhrál 20 milionů dolarů v národní loterii v Illinois. Výhrou se nechlubil, nijak ji nepropagoval, jen sbalil své rodiče, svou druhou manželku a její rodinu, a přestěhovali se společně do Tampa Bay, zálivu na Floridě.
Po uvažování o tom, co s penězi bude dělat, se rozhodl, že si založí obchod s popkornem, a pojmenuje ho po své dceři. Tak se i stalo, a podnik prosperoval. To vše ovšem Damperovi nezaručilo to, že se kolem něj pohybují dobří lidé.
Devětatřicetileté tělo Jeffreyho Dampiera bylo nalezeno se svázanýma rukama za zády, 26. července 2005, na konci slepé ulice v Seffneru. Jeffrey byl popraven kulkou do zátylku. Rozběhlo se rozsáhlé pátrání po jeho vrahovi.
Ten, nebo spíše ti, byli dopadeni jen o pár dní později, byli jimi Nathaniel a Victoria Jacksonovi. Švagr a švagrová Jeffreyho. Lidé, kterým Jeffrey zaplatil nový byt, auto, dovolenou a spoustu dalších věcí.
Victoria, sestra Dampierovy manželky, k sobě Jeffreyho vylákala pod záminkou problému s autem, se kterým potřebuje pomoci. Jeff samozřejmě souhlasil, že dorazí, aby byl nápomocem. Avšak ve chvíli, kdy přijel a vešel do domu, jej Nathaniel svázal a pod výhružkou z Jeffreyho vylákali tisíce dolarů. Poté ho naložili do auta, odvezli do boční slepé ulice, a tam ho, svázaného a bezbranného, popravili.
Oba pachatele byli dopadeni a odsouzeni. Odpykávají si doživotní tresty za vraždu, únos, loupež a další obvinění.
Zleva – Victoria Jackson (Jeffreyho švagrová a vražedkyně), Jeffrey Dampier Jr. (oběť), Nathaniel Jackson (švagr a vrah).
V příštím díle příběhů s kletbou, se podíváme podrobněji na příběh Billa Boba Harrella, který se původně toužil stát ministrem. Také si budeš moci přečíst na příběh Curtise Sharpa, který vyhrál a nakonec se na kraji chudoby stal ministrem. A na příběh Abrahama Shakespeara, který našel lásku i smrt v jedné osobě, o němž jsme si již ve zkratce jednou psali zde.
Ačkoli tyto příběhy nebyly zrovna motivující ke zkoušení štěstí v loteriích, tak věříme, že si vzpomeneš i na inspirující příběhy výherců loterie, a nevzdáš to s námi.
Jsem Barča, ráda a poutavě píšu o běžných i složitých tématech, přicházím s neotřelými nápady a ještě o kousek radši se zlepšuji a získávám nové zkušenosti. I to je důvod proč jsme s Vyhraj.cz navázali kontakt - začalo to jako nová zkušenost, pokračuje to jako skvělá spolupráce.
