Je častým snem malých kluků stát se popelářem, koulet s popelnicemi a pak je narazit na popelářský vůz, který popelnici jako hladový drak do sebe převrátí. Někoho možná také fascinovalo, co všechno může v popelnici najít, co všechno jsou lidé schopni vyhodit. Třeba tiket od loterie! Ale ne, toto není ten příběh. Ale popelářem tento mladík byl, byl také sígrem, který byl v pasťáku, ale na druhou stranu život neměl jednoduchý a opět ho nemá. O kom, že je řeč?
Michael Caroll, kterému je dnes 34 let, vyhrál ve svých 19 letech v britském Lottu 9,736,131 liber. Z perexu však už víte, že tento příběh není tak šťastný, jak by možná mohl být u vás.
Michael Carolll nemusel být popelářem a mohl mít dobré známky, naučit se číst a psát dříve, než ve 13 letech v pasťáku v Hollesely Bay Prison v Suffolku, kdyby jeho otec, letecký inženýr, nepobodal v Michalově 18 měsících pár, se kterým se dostal do střetu na taneční párty. Jeho otec byl uvězněn na 11 let a když měl Michael 7 let, jeho matka, pracovnice v konzervárně, se s jeho otcem rozvedla. Ten pak za tři roky zemřel na infarkt. Během dětství se v jejich domácnosti vystřídalo několik „tatínků“, kteří Michaela bili či jej týrali dlouhodobým zamykáním v místnosti.
Že se Michael naučil číst a psát až v pasťáku, do kterého se dostal po krádeži v obchodu, byl možná právě ten případ, kdy něco zlé je pro něco dobré. Michael byl totiž dyslektik, měl ADHD a před tím byl prakticky negramotný.
V době, kdy vyhrál, bylo mu 19 let a byl zaměstnán na částečný úvazek jako popelář. Vyhrál klasickou cestou v loterii, nikde v popelnici tiket nevyštrachal. Samozřejmě, tehdy ještě neměl ani bankovní účet, a tak si jej musel otevřít. Původně zamýšlený Coutts jeho žádost odmítl kvůli jeho kriminální minulosti, takže nakonec si peníze uložil do banky St. James’s Pace Bank.
Nějak se to prostě zvrhlo. Byl jako většina z nás. Pouze si chtěl penězi zpříjemnit život a poklidně si žít až do konce svého života. Původně si chtěl koupit jen třípokojový dům poblíž jezera, kam by mohl chodit na ryby.
ALE!
Spoustu peněz rozdal svým blízkým a také jako fanoušek fotbalového klubu Rangers, investoval do týmu milion liber.
V roce 2004 mu bylo zakázáno na půl roku řídit, když bylo při policejní prohlídce zjištěno, že jeho BMW za téměř 50 tisíc liber, nemělo na sobě L značku (jako learner – začátečník) a také neměl pojištění. Jeho milionářský život byl pestrý, účastnil se dokonce v boxu s celebritami, kde ho porazil Mark Smith, někdejší hvězda TV show Gladiators. V roce 2006 byl o Michaelovi natočen dokument pod názvem Michael Carroll: King of Chavs. Poté, co v roce 2005 opilý při jízdě svým Mercedesem vyhazoval ocelové kuličky a zničil tak 32 automobilů a nějaké výlohy obchodů, bylo mu nařízeno 240 hodin veřejně prospěšných prací a varování, že příště může skončit ve vězení.
Vězení na sebe nenechalo dlouho čekat a v roce 2006 byl zatčen na devět měsíců za rvačku a už tehdy BBC začalo spekulovat, že mu žádné peníze nezbyly, což Michael popřel. Holdoval však kupování domů, šperků, automobilů, užíval si na nejrůznějších party a hlavně propadl drogám.
Odvrácená stránka milionářů na sebe nenechala dlouho čekat, když následně bylo u Michaelova domu nalezeno pět jeho mrtvých rotvajlerů s probodnutým krkem. Musel proto zaplatit vyděračům 130,000 liber, kteří vyhrožovali nejen jemu, ale i jeho rodině. Jeho mění nabyté v loterii, se zmenšilo na nulu.
V roce 2010 si znovu podal žádost o zaměstnání jako popelář. Prohlásil však, že ničeho (zbytečně promrhaných peněz) nelituje, což mu moc nevěříme. Můžete si také přečíst jeho biografii, která se jmenuje Careful What You Wish For, která vyšla v roce 2006 a také si zahrál sám sebe ve filmu Killer Bitch.
V současné době vydělává přibližně 204 liber za týden v továrně na cukrovinky.
Je to jako pohádka. Ale ne ta se šťastným koncem. Taková ta pohádka, která nás má poučit. Takže když chytnete zlatou rybku, která vám bude slibovat tři přání, když najdete lampu s džinem anebo vyhrajete v loterii, vzpomeňte si na tento příběh, nebo si vzpomeňte na tyto pohádky. Jak se tak ukazuje, dětství nás mělo naučit nejvíc, položit určité základy, na kterých by šlo budovat naše štěstí. Pokud však měl někdo stejně tak mizerné dětství jako Michael, není se čemu moc divit. Najednou měl všechno, co nikdy neměl, o čem ani nikdy nesnil. Je to jako když dítě zubařky uvidí stůl propadající se pod sladkostmi. Ihned se na ně vrhne, protože toto, co vidí, vidí poprvé v životě a vůbec není jasné, kdy to uvidí znovu.
Příběhy, jako jsou tyto, jsou často kuriozitami a vězte, že většina z nich nedopadne takto neslavně. Někdo třeba vyhraje a nakonec zjistí, že o ty peníze ani nestojí a někdo si prostě řekne, že vyhraje, a tak tedy vyhraje, protože si to spočítá.
Nic není nemožné.
O loterie se zajímám již od roku 2011 a dodnes se mě tento koníček drží. V roce 2016 jsem založil o loteriích web Vyhraj.com, který jsem následně v roce 2017 prodal, avšak za podmínek, že budu moci stále publikovat na téma loterií a stíracích losů. Nyní jste na webu, který má s novými majitely nový kabát a mnohem více informací.
