
Online hazard plní pouze státní kasu
Od roku 2024 jdou veškeré daně z online hazardu výhradně do státního rozpočtu. Obce přišly o desítky milionů až miliardy korun ročně.
Online hazard zažívá obří boom, ale ne všichni z něj mají radost. Zatímco stát si mnul ruce, obce zůstaly zaskočené změnou, která jim převrátila rozpočty naruby. Proč se z miliardového koláče najednou krmí jen jeden hladový král? A jaký to má dopad na města, prevenci závislostí nebo třeba městské kamery? Vše si povíme v našem článku.
Obce přijdou o miliardy z hazardu
Ústavní soud České republiky minulý týden potvrdil platnost změn v rozpočtovém určení daní, které od začátku roku 2024 zásadně upravují, jak se rozdělují výnosy z hazardních her. Největší změna dopadla na online hazard – veškeré příjmy z daní z online sázení a internetových her nově putují výhradně do státního rozpočtu. Obce, které z těchto daní do konce roku 2023 získávaly významnou část financí, tak o tento zdroj příjmů přišly.
Rozhodnutí soudu vyvolalo značnou kritiku ze strany obcí, Svazu měst a obcí i odborníků na oblast regulace hazardu. Nejčastěji zmiňovaným problémem je absence přechodného období, během kterého by obce mohly upravit své rozpočty a plánované investice.
Online hazardní hry (včetně internetových automatů a sázení):
Technické hry v kamenných provozovnách (např. automaty):
Změna má přímý dopad na rozpočty zejména těch obcí, které v minulých letech počítaly s výnosy z hazardních daní jako s pravidelnou součástí svých příjmů. V roce 2023 obce obdržely z hazardních her přibližně 9,5 miliardy Kč, což představovalo 52 % z celkových 18,6 miliardy Kč vybraných na těchto daních. Po reformě v roce 2024 sice celkové daňové výnosy z hazardu vzrostly na 21,4 miliardy Kč, ale více než 58 % této částky pocházelo z online hazardu, ze kterého už obce nedostávají žádný podíl.
Například město Aš odhaduje, že přijde až o 100 milionů korun ročně, což je více než čtvrtina jeho ročního rozpočtu. Stejně tak dopady hlásí velká města jako Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem či Karlovy Vary, ale i menší příhraniční obce, kde byl výskyt technických her tradičně vyšší.
Skupina 19 senátorů podala návrh na zrušení této změny, především s odkazem na možné narušení práva obcí na samosprávu a zásah do jejich hospodaření. Ústavní soud však návrh zamítl. Podle něj změna sice vedla k výpadku v dílčím příjmu, ale to neznamená, že došlo k omezení práva na územní samosprávu jako takovou. Soud ve svém nálezu uvedl, že územní samospráva zahrnuje především výkon působnosti, nikoliv zajištění určité výše příjmů.
Uvažuje se o zřízení dotačního fondu nebo paušálním vrácení části výnosů z online hazardu zpět obcím. Zatím ale bez výsledku.
Institut pro regulaci hazardních her respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, nicméně upozorňuje na vážné nedostatky při zavedení této změny. Podle jejich analytika Michala Razíma byla úprava provedena bez odborné diskuze, bez vyhodnocení dopadů a hlavně bez dostatečného času na přípravu obcí.
IPRH zároveň podporuje myšlenku, že daně z online hazardu by měly být příjmem státu – pokud je ovšem celý systém nastaven transparentně, spravedlivě a zohledňuje i náklady, které hazard obcím způsobuje.
Razím dále poukazuje na fakt, že obce dnes řeší následky hazardu (např. závislosti, narušení veřejného pořádku, vandalismus), aniž by na to měly finanční prostředky z daní, které dříve dostávaly. Klíčová je podle něj systematická prevence a odpovědný přístup státu.
Institut pro regulaci hazardních her a Svaz měst a obcí dlouhodobě upozorňují, že daňové prostředí by mělo být stabilní a předvídatelné. Kritizují především způsob, jakým byla změna zavedena – bez analytického podkladu a bez přechodné fáze, která by samosprávám umožnila reagovat.
Zástupci obcí také upozorňují, že příjmy z hazardu často sloužily k financování opatření zaměřených na eliminaci negativních dopadů hazardu, jako jsou například:
Nový model rozdělování části výnosů z kamenných provozoven, který je částečně založen na počtu obyvatel, byl rovněž předmětem kritiky. Obce poukazují na to, že tímto způsobem jsou finančně zvýhodněna velká města, která hazard na svém území zcela zakázala – typicky Praha nebo Brno – a přesto dostávají podíl na daních z činnosti, kterou samy neumožňují.
Změna pravidel přerozdělení hazardních daní od roku 2024 znamená, že online hazard nově přináší příjmy výhradně státu. Obce tak ztrácejí miliardy korun, které byly dříve určeny na řešení problémů spojených s hazardem. Institut pro regulaci hazardních her upozorňuje, že takto zásadní změna by měla být odborně diskutována, dobře připravená a férově nastavena vůči všem dotčeným stranám.
Od 1. 1. 2024 platí nové rozpočtové pravidlo, podle kterého veškeré příjmy z online hazardních her jdou výhradně státu. Obce už z těchto daní nedostávají žádný podíl.
Podle dat z roku 2023 obce získávaly z hazardních daní přibližně 9,5 miliardy korun ročně. Po změně jim vypadly příjmy hlavně z online her, které tvoří víc než 58 % trhu.
Změna byla součástí tzv. konsolidačního balíčku, který vláda schválila v říjnu 2023. Platnost změn potvrdil Ústavní soud ČR, který odmítl návrh senátorů na jejich zrušení.